Černá & Bílá aneb rovnováha světla a tmy
Vše kolem nás má své protiklady… Naše planeta má dvě polokoule; věci označujeme buď za hezké nebo ošklivé, povahy na zlé nebo dobré, počasí za příznivé nebo nepříznivé… Život jsme se naučili vnímat buď jako černý nebo jako bílý… I symbol jing a jang vnímáme, že je rozdělený.
...a přitom celek vznikne jen tak, že spojíme jeho dvě poloviny...
Proto si myslím, že když se snažíme přiklonit k jedné ze stran, je to akceptování jen poloviny celku. A nepochopení toho smyslu, proč je svět takto rozdělen...
Na tuto cestu mne přivedla myšlenka, ve které většina z nás mluví o tom, že svět zraje k jednotě. Tvoří ovšem tuto jednotu obě misky vah nebo jen jedna? Je v jednotě jen to pozitivní, hezké a slunečné? A proč tam není smutek a pocit studu? Všude se píše, že je to jen světlo... ale kde je tma?
V mém vnímání Jednoty je VŠE…
Věřím, že život v tomto dualitním světě nás vede k pochopení, jak důležitá je rovnováha. Jak je důležité, aby cit byl vyvážen rozumem. Aby naše vnitřní síla byla tvořena láskou, ale také schopností umět vymezit si své hranice. A teprve pak, až se vyváží všechny aspekty našeho života, jsme ve svém středu a tomu středu se říká JEDNOTA. Je to bod, do kterého směřujeme všichni, a v tomto bodě roste a klesá naše SEBE-VĚDOMÍ. A aby rostlo správně, je nutné umět spojit všechny poloviny do svého celku.
To platí i pro nitro člověka, protože každý v sobě neseme nějaký svůj stín - povahový rys (nebo rysy), které se snažíme potlačit, a které skrýváme nejen před druhými, ale především před sebou samým. Důvod, proč bychom si své stíny měli uvědomit, je především ten, že tvoří naši osobnost a vznikly pro naši ochranu. Jedná se o kód v našem nitru, který můžeme kdykoliv přeprogramovat, nebo jej stačí jen pochopit a nebude nám již více škodit. Stane se našim pomocníkem na cestě, kdy poznáváme, proč je svět takový, jaký je a kde je naše místo v něm.
Duchovní cesta nás vede pryč od oddělenosti a snaží se nás dostat ke svému středu, kde vše splyne v to, co prostě je; ale většina hledačů se pak přikloní na jednu stranu – stranu světla; a bojuje proti druhé straně – proti temnotě.
Kam nás ale toto dělení a boje dobra proti zlu posunulo? Jen do stále hlubších definicí toho, co je dobré a co vlastně není přijatelné…
Tak jsem si zvolila jinou cestu. Ta cesta přijímá obě strany a učí mne z nich čerpat poznání. Mé vnímání světa obsahuje vše; jsou tu věci, které se mi líbí i věci, které nemusím. Škatulkuji? Možná, ale rozdíl je v tom, že na tom nelpím. To, co vnímám teď, jako že s tím nesouzním, neznamená, že s tím nebudu souznít třeba zítra. Mé souznění vychází z mé zkušenosti a mého vlastního vnímání, nikoliv z názorů druhých, a proto může být proměnlivé… Ale také nemusí!
Proto věřím tomu, že život není o tom přiklonit se na jednu misku vah, ale čerpat z poznání obou stran… Ale nikoliv tak, že se s těmi stranami budu ztotožňovat. Já pouze přijímám jejich existenci, díky které si uvědomuji, že existuje i jiný úhel pohledu.
Má duše, můj způsob práce, je více veden světlem – snažím se prosvětlit lidská srdce a vnést do nich porozumění, poznání a radost. ALE - nebráním se spojit s tmou; akceptovat své stíny a milovat sebe takovou, jaká jsem TEĎ a tím si dovolit své stíny pomalu odkládat a čerpat z nich svoji sílu.
Ve tmě se totiž skrývají všechny naše slabé stránky, naše zhmotněná strašidla a to, co zameteme pod koberec, aby to nebylo vidět. A k tomu, abychom se nebáli tmy, je nutné mít v sobě odvahu se na tuto naši vnitřní temnotu podívat a přijmout ji. Neznamená to, že budeme zlí, ale že budeme respektovat, pokud pocítíme zlost a pokusíme se jí porozumět, aby nás už neničila… Potlačené emoce nás ničí stejně jako emoce, kterým dáme nekontrolovatelný průchod (patří sem i přehnaný pocit štěstí).
Proto, jak se říká, že štěstí střídají slzy – jedná se o jasný ukazatel toho, že pokud žijete v těchto výkyvech, pak vás ovládají emoce (šťastné a nešťastné) a nikoliv váš vybalancovaný střed, který cítí štěstí nebo smutek. Pokud jste vedeni svým středem, neprožíváte výkyvy. Cítíte je, nepopíráte je, ale akceptujete je a chápete. Neztotožňujete se s nimi.
Protože HARMONIE TOHOTO SVĚTA může nastat, pokud se protiklady spojí ve svém středu… Nejen navenek, ale především uvnitř každého z nás...
S láskou,
Aleera
zdroj fotografie: pixabay.com
