Od narození toužíme milovat a cítit se milovaní. Je to nejsilnější lidská potřeba a stále hledáme Někoho nebo Něco, co nám ji pomůže naplňovat. Toužíme někam patřit a cítit se v bezpečí. Já jsem se nejlépe cítila, když jsem jako malá holka stála na koberci z jehličí a když mi nad hlavou šuměly koruny vysokých stromů a koncertovali ptáci. Když jsem mžourala do slunce, a přitom se jen tak opírala zády o kmen, který mne vždycky podržel. Byl to radostný pocit bezpečí a jistoty, že je na světě všechno v naprostém pořádku. A já jsem v tu chvíli mohla být kousíčkem toho klidu, radosti a vůně kolem mne. Tenhle stav jsem zažívala nejenom tam, uprostřed lesa, ale i na letní louce nebo v ovocném sadu. A jiskřičky toho pocitu si s sebou nosím uvnitř celý život a rozhoří se vždycky, kdykoliv do jejího chrámu vstoupím. Ano vím, že bez PŘÍRODY nemůžu žít. Moje životní potřeba a touha je být stále obklopena její vibrací, silou, láskou.
A asi tím se mi to nyní stalo. Najednou jsem “uslyšela” v hlavě “Televize Natura.” A věděla jsem o čem to má být. Přirozený životní styl, návrat ke kořenům a moudrosti předků, čistota a růst, soucítění, hledání pravdy a toho, co je podstatné. Je toho opět hodně, co dnes lidé začínají postrádat a hledat, i když to tak někdy nemusí vypadat. Ale pro ty, kterým už je zcela jasné, že touží po tom samém, nabízíme společný prostor, kde můžeme jeden druhého najít a kde budeme moci společně, třeba i po krůčcích, realizovat svůj sen o zdravém a šťastném životě.
Vítejte, přátelé.